MUSÍME PŘESVĚDČIT OBČANY
V Mikulově jsme hovořili o klientsky přívětivě orientované veřejné správě. Zatím stále velmi často dochází k tomu, že jakákoliv žádost směřovaná na úřad musí být podložena vyplněným papírovým formulářem. Přitom kolonky se týkají dat, která už veřejná správa má. Kdy toto zmizí? Tzn., kdy bude možné požádat o něco s tím, že úředník si všechny údaje na základě ztotožnění „natáhne“ automaticky? To jsou otázky, které jsme položili náměstkovi ministra vnitr pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií, Jaroslavu Strouhalovi.
Nejdříve bych rád zmínil, že český e-government za posledních deset let udělal ohromný pokrok. Vybudoval základní pilíře digitalizace - základní registry, Informační systém datových schránek a síť kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT). My jsme opravdu postavili velmi robustní a bezpečný backend pro digitalizaci. Druhá věc je ovšem legislativní rámec digitalizace. Zde musím upozornit, že ač my, jako Ministerstvo vnitra, digitalizaci zastřešujeme, nemohli jsme ovlivnit všechny legislativní procesy, které s tím souvisejí. V tomto ohledu je velkou změnou přijatý zákon o právu na digitální služby, který mimo jiné vyžaduje po veřejné správě, aby nepožadovala po uživatelích údaje, které již stát má. Tento zákon nabývá účinnosti 2. února 2021. Do té doby by měly být všechny služby, u kterých to lze provést, katalogizované. Zákon také umožňuje tzv. podání pomocí systému podporujícího vzdálené elektronické přihlášení občana. Předpokládám, že právě tento způsob podání pomocí tzv. portálových řešení konkrétních agend bude mít za následek výrazné navýšení počtu elektronických služeb. Díky němu nebude nutné státu opakovaně dokládat údaje, kterými již disponuje, ale hlavně půjde čerpat službu veřejné správy v místě a čase, které občanovi vyhovují, a nikoliv jen v úředních hodinách konkrétního úřadu. Vždy však budou úkony, u kterých bude nutná přítomnost občana na úřadě. Také bych zde rád uvedl, že ne vždy je nedostatek vůle na straně úřadů. Češi jsou na předních příčkách v Evropě ve využívání nákupů on-line, přesto však možností využívat elektronickou komunikaci se státem využívá jen zlomek obyvatel. „Papíru“ před elektronickou komunikací dává přednost stále velká část občanů. My to však chceme a věřím, že dokážeme, změnit.
Co vlastně takovému elektronickému sdílení dat brání? V Mikulově padlo, že legislativu i peníze už máme, přesto jsme velmi často stále v rovině papírového úřadování.
Jak jsem již v předchozí otázce uvedl, dříve jsme se potýkali i s legislativními překážkami (nyní jich je většina vyřešena zákonem o právu na digitální služby). Náročné je však i samotné technické propojení mezi informačními systémy jednotlivých úřadů. Propojení informačních systémů veřejné správy (ISVS) řeší základní registry a Informační systém sdílených služeb, který umožňuje vzájemné sdílení dat. Tento propojený datový fond (PPFD) funguje na principu „Once-only“ a „obíhají data, nikoli lidé“. V reáliích roku 2020 je ke službám PPDF připojeno cca 3 500 informačních systémů z celkového počtu cca 7 000. Základním cílem PPDF je kromě připojení všech informačních systémů veřejné správy také zajištění, aby připojení pro relevantní ISVS nebylo jen čtenářského typu (čerpání údajů), ale i publikátorského typu (poskytují své údaje). Teprve až budou všechny relevantní informační systémy veřejné správy čerpat a poskytovat služby PPDF, může se hovořit o propojeném datovém fondu.
Příkladem úspěšného sdílení dat může být propojení Centrálního registru řidičů s Portálem občana, díky čemuž zde můžete vidět své bodové hodnocení řidiče nebo také propojení Portálu občana s rejstříkem trestů, díky kterému si v Portálu občana můžete jednoduše, kdykoliv a zdarma obstarat výpis ve všech úředních jazycích EU.
Podle zkušeností pracují úřady, kde to jde, alespoň z nějaké části elektronicky a jsou úřady, kde bez papíru ani krok. Znamená to, že není jednotný, závazný požadavek, jak tato služba má vypadat? Jak mohu vědět, jestli mě daný úřad může a musí obsloužit elektronicky, případně odkdy by takový požadavek byl sjednocen pro všechny úřady?
Tuto informaci obsahuje připravovaný Katalog služeb VS. Podle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, musí vláda do 1. 2. 2021 stanovit plán digitalizace. Cílem Katalogu služeb VS bude přehledně informovat klienta o všech dostupných službách veřejné správy (VS) a zároveň díky evidenci služeb VS, úkonů a jejich obslužných kanálů stanovit plán digitalizace a podpořit tím rozvoj e-governmentu. To vše bude dostupné na modernizovaném Portálu veřejné správy, který se aktuálně připravuje. Takže v blízké budoucnosti bude mít každý občan právo (nikoliv povinnost) komunikovat s úřady elektronicky, pokud to příslušná agenda umožňuje.
V rámci diskuze jsme si vytkli, že do dvou let by ČR měla být dvacátá v hodnocení EGDI. Aby se tak skutečně mohlo stát, je vhodné směřovat k tomu, že se zbavíme dokladů v podobě množství kartiček a nahradit je přístupovým klíčem k datům (aplikací, generovaným kódem atp.). Máme v plánu v dohledné době takový krok?
Ano, ale bohužel to nepůjde pro všechny, jak říkáte „kartičky“, najednou. Budeme muset postupovat po jednotlivých krocích, protože každou z nich typicky řídí nějaký konkrétní právní předpis. Pro příklad nemusíme chodit daleko, konkrétně třeba řidičský průkaz. Jeho vydávání a nakládání s ním definuje zákon o provozu na pozemních komunikacích a v něm se říká, že řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe technický průkaz. Pokud bychom tedy chtěli tento doklad převést do mobilní podoby, abychom jej nemuseli nosit u sebe fyzicky, je třeba změnit právní předpis. V tomto konkrétním případě by se to mohlo podařit už brzy, protože to je jeden z pozměňovacích návrhů k zákonu o další elektronizaci postupů OVM (tzv. „DEPO“), nicméně bude třeba ještě dořešit další otázky. Například nemožnost zadržení dokladu, přestože to v některých konkrétních situacích zákon dnes umožňuje. Ale zpět k Vaší otázce, u jiných než identifikačních dokladů (občanský průkaz, pas) to v principu půjde, jen to znamená nemalé legislativní změny. Co se týče základních osobních dokladů (občanský průkaz a cestovní pas), zde převládá nad výhodami jejich držení v mobilních aplikacích bezpečnostní riziko v případě jejich zneužití. MV v současné době pracuje na projektech, které si kladou za cíl výrazně omezit možnosti zneužití základních osobních dokladů pro trestnou činnost. Jde především o zavedení biometrických prvků do OP a zvýšení ochrany dokladů zavedením moderních ochranných prvků. Nahrávání těchto dokladů do mobilních zařízení považujeme k uvedeným aktivitám jako kontraproduktivní a jako cestu zcela opačným směrem.
V porovnání například použití eOP a nového elektronického prostředku MojeID pro přístup k elektronickým službám veřejné správy vychází eOP poněkud těžkopádně až trochu starosvětsky. Do jisté míry je to charakteristika i pro ostatní prvky elektronizace veřejné správy. I takový náhled je součástí klientsky orientované VS. Dojde v tomto směru k nějakým změnám? Tedy nikoli pouze, že zde je elektronický přístup, ale že jeho forma odpovídá jakýmsi standardům či zažitým modelům, které známe například z komerční oblasti. Ve výsledku tedy bude elektronický kontakt s veřejnou správou stejně moderní, intuitivní a jednoduchý, jako tomu je například v rámci e-bankovnictví, e-shopů atp.?
eObčanka je doklad, který stát vydává svým občanům jak pro fyzické prokázaní totožnosti, tak i pro elektronické prokázání totožnosti občana. eObčanka byla navrhována s ohledem na dosažení nejvyšší úrovně záruky prostředku elektronické identifikace (tj. nejvyšší míra důvěry v prokazovanou totožnost), aby mohla být použita pro přístup i ke službám, které vyžadují nejvyšší úroveň záruky. Z toho samozřejmě plyne i Vámi zmiňovaná „těžkopádnost“, protože jsme dbali především na dodržení bezpečnosti pro uživatele a úřady.
eObčanka však není jediný státní prostředek pro elektronickou identifikaci. Občané mohou využít dále NIA ID, což je kombinace zadání uživatelského jména, hesla a jednorázového kódu, který přijde v SMS. Tento prostředek (úroveň záruky „značná“) se velmi podobá prostředkům, které jsou používány například v bankovnictví pro účely přihlašování do internetového bankovnictví. Dále je vyvíjen prostředek „mobilní klíč e-governmentu“, který je rovněž svým principem fungování blízký různým mobilním klíčům používaným např. v bankovnictví.
V neposlední řadě bych rád zmínil projekt bankovní identity, jehož idea spočívá v tom, že občané budou moci použít svoje přihlašovací údaje do internetového bankovnictví také k přihlášení k online službám veřejné správy, potažmo také k přihlášení ke službám dalších třetích stran (např. e-shopy). Uživatel internetového bankovnictví bude tedy moci používat stejné přihlašovací údaje jak k přihlášení do svého internetového bankovnictví, tak k přihlášení ke službám veřejné správy. V těchto dnech probíhá udělení akreditace ČSOB, která si jako první bankovní dům o akreditaci požádala. Další banky, které mají o akreditaci zájem, jsou: Air Bank a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., (KB) a MONETA Money Bank.
Má-li být dosaženo našeho posunu o dvacet míst ve zmiňovaném hodnocení EGDI, jaké jsou v oněch dvou letech, podle Vás, nejdůležitější a nevyhnutelné kroky, které musíme realizovat?
Zcela klíčová je snadná dostupnost nástrojů e-governmentu pro každého občana umožňující elektronickou komunikaci se státem. K tomu v příštím roce přispěje již zmiňovaná bankovní identita, přes kterou bude možné si založit datovou schránku, přihlásit se do Portálu občana nebo portálu své obce. Situaci samozřejmě velmi ovlivní také zákon o právu na digitální služby, o kterém jsem již hovořil. V neposlední řadě je potřeba změnit i přístup občanů k nástrojům e-governmentu. Musíme je přesvědčit, že jejich využívání je oboustranně výhodné a především bezpečné. Ministerstvo vnitra na jaře tohoto roku spustilo dlouhodobou komunikační kampaň, která má veřejnost o výhodách e-governmentu nejen přesvědčit, ale především je naučit je využívat. Je to samozřejmě běh na delší trať, ale uvědomme si, že např. internetové bankovnictví nebo on-line nákupy, které jsou u nás dnes široce využívané, začínaly také na malých číslech a dnes jim většina občanů důvěřuje a využívá jejich výhod.