RYCHLÁ INVENTURA eGOVERNMENTU PO COVIDU
Rozhovor s Romanem Vrbou, ředitelem odboru eGovernment, MV ČR
Katalog služeb by měl být, podle původních plánů, hotov do poloviny roku. Došlo vlivem koronavirové pandemie k nějakému zdržení či posunu?
Pokud se bavíme o návrhu katalogu služeb, respektive jeho struktuře, na prázdninovém termínu se nic nemění.
Ohledně prvotního naplnění katalogu je zákon o právu na digitální služby konkrétní - vláda má schválit plán digitalizace úkonů do 1. 2. 2021. Ministerstvo vnitra proto v plánech pracuje s harmonogramem, že katalog služeb by v první fázi měl být dokončen do konce roku 2020. První fází máme na mysli evidenci primárně takových služeb, které iniciuje klient a na jejichž dodávce se to které ministerstvo přímo podílí. Vycházíme z toho, že katalog služeb OVM bude živý – průběžně aktualizovaný jak z hlediska evidovaných služeb, tak i struktury údajů o nich.
Kvůli epidemii COVID-19 byla zrušena dvě školení pro ohlašovatele agend (úředníky odpovědné za vyplňování údajů), jinak se v zásadě daří postupovat podle plánu. Očekáváme ale, že splnění již tak ambiciózních termínů se vlivem panující situace může zkomplikovat.
V jaké fázi se v současné chvíli nacházíme?
Probíhá finalizace metodiky, která vytváření katalogu služeb OVM podrobněji upravuje, a dále Ministerstvo vnitra zahajuje implementační projekt na aplikaci zajišťující sběr údajů do katalogu služeb. Stále se tedy nacházíme v přípravné fázi, kdy se ještě dolaďují podrobnosti. V průběhu května by metodika měla být vydána, aby se analytické práce mohly rozběhnout i na jednotlivých ministerstvech (a dalších ústředních správních úřadech). Od srpna bude možné údaje prostřednictvím rozšířeného systému evidovat.
Proběhla školení ohlašovatelů agend?
Před vypuknutím epidemie COVID-19 jsme uspořádali dvě školení pro ohlašovatele agend a další dvě byla v plánu. Získaný čas se snažíme využít na precizaci metodiky a hlavně na příklady, jak postupovat, protože katalogizace služeb svým rozsahem představuje úkol, který nelze zadat jen několika úředníkům na jednotlivých ministerstvech. Po uvolnění opatření plánujeme v seminářích pokračovat. Dojde-li zase ke zpřísnění epidemiologických opatření, plánujeme semináře realizovat sérií videí.
Kolik služeb nyní katalog obsahuje, respektive nastalo již jeho naplňování?
Z hlediska zákona o právu na digitální služby oficiální naplňování zatím nenastalo, protože změny v zákoně o základních registrech, který sběr údajů o agendách blíže upravuje, jsou účinné až k 1. 8. 2020. Zatím se tak plní předchozí verze katalogu služeb, kde je k dnešnímu dni evidováno 720 služeb (úkonů na žádost) v 79 agendách.
Jako podpora elektronické komunikace v době pandemie bylo umožněno posílání poštovních datových zpráv zdarma. Jak se tento krok osvědčil, jak byl využit?
MV ČR iniciovalo přijetí usnesení vlády ČR č. 275 ze dne 24. 3. 2020 o zasílání Poštovních datových zpráv zdarma po celou dobu trvání nouzového stavu. Zároveň jsme rozeslali 2 systémové datové zprávy všem uživatelům datových schránek (tj. téměř 1.500.000 uživatelů), ve kterých jsme informovali o možnostech on-line komunikace se státem.
My jsme si udělali průzkum, jak lidé používali ISDS a PDZ od začátku nouzového stavu a vyšla nám opravdu pěkná čísla. Od 7. března 2020 do 19. dubna 2020 bylo zřízeno celkem 25 177 nových datových schránek. Z toho bylo zřízeno datové schránky pro fyzické osoby 10 335 a pro podnikající fyzické osoby na žádost bylo zřízeno 11 597.
V roce 2019 ve stejném období bylo zřízeno celkem 14 785 nových datových schránek. Z toho datové schránky pro fyzické osoby bylo zřízeno 5 997 a pro podnikající fyzické osoby na žádost bylo zřízeno 3 943.
Z datových schránek fyzických osob do datových schránek úřadů za uvedené období bylo odesláno 157 655 datových zpráv (v daném období v roce 2019 to bylo 124 728 datových zpráv).
Za toto období bylo odesláno celkem 167 299 poštovních datových zpráv (PDZ). Kdy za stejné období v loňském roce bylo odesláno 60 498 PDZ.
Neuvažovalo se v této souvislosti o urychlení náběhu BANK ID tak aby daleko větší množství lidí mohlo elektronicky komunikovat s veřejnou správou dříve než v roce 2021?
Určité nápady či podněty jsme v této souvislosti řešili, nicméně je třeba si uvědomit, že proces, jak se stát kvalifikovaným správcem (identity providerem) je poměrně komplexní záležitost s mnoha dílčími kroky a celý tento proces je regulován zákonem, který stanovuje podmínky, za kterých lze akreditaci udělit. Existují zde zákonné požadavky a také požadavky na samotné procesy a systémy, aby byla zajištěna důvěryhodná elektronická identifikace. Z legislativních i praktických důvodů nebyly zmíněné nápady či podněty dále rozvíjeny. V tuto chvíli zatím žádný bankovní dům nepodal žádost o akreditaci, aby se mohl stát kvalifikovaným správcem, nicméně přípravy na straně bank probíhají a předpokládáme, že během začátku příštího roku již některá banka či banky zřejmě začnou poskytovat bankovní identitu pro účely přihlášení k online službám veřejné správy a dalších třetích stran (např. telefonního operátor či dodavatelé energií, vody, plynu apod.). Legislativním procesem úspěšně prošla novela zákona o bankách (ve Sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 49/2020 Sb. - zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) s účinností od 1. 1. 2021, která rovněž umožní bankám poskytovat identifikační služby taktéž na komerční bázi v systému přezdívaném „soukromoprávní NIA, či. SoNIA“.
Řada úřadů v nedávné době byla donucena přejít do stavu alespoň omezeného home – office. Sbírá a vyhodnocuje MV ČR jednotlivé zkušenosti z této situace? Bude se jimi do budoucna ve vztahu k elektronizaci VS zabývat? Je home-office z pohledu státu tématem?
Zatím ještě nemáme všechna data vyhodnocena, ale lze říci, že naši zaměstnanci si v drtivé většině uvědomili závažnost situace a práci z domova pojali nanejvýš zodpovědně.