JAK SI POŘÍDIT PORTÁL OBČANA

Města žijí portály. Alespoň by se tak dalo usuzovat z množství tržních konzultací a veřejných soutěží, které se v posledních týdnech objevily. Města žijí portály především proto, že příští rok budou komunální volby a politická reprezentace měst usoudila, že je dobré svést se na vlně, kterou přinesla bankovní identita. Potud je vše v pořádku, samosprávný eGovernement se rozjíždí. Po pročtení konceptů a technických specifikací, které byly na trhu dostupné, však člověk získá dojem, že se žádná revoluce nekoná.

Vedení měst často poptává řešení, které neprošlo analýzou toho, co občané opravdu potřebují. Dokumenty zadání často obsahují to, co si samospráva představuje pod heslem Portál občana. Nejčastěji? Formulářový systém. Zlatým grálem technických specifikací pak bývá požadavek, aby formulář předával data do příslušného agendového systému tak, aby jej úředník již nemusel přepisovat. Co na tom, že to jedna z nejdražších integrací řešení, která i když bude skvěle fungovat, ale reálně bude naprosto k ničemu. Proč? Protože lidé nebudou formuláře používat. Vyplnit formulář je složité a technické specifikace žádná ulehčení občanům neobsahují. Chatbot, interaktivní nápovědu nebo dokonce responzivitu formulářů, aby šly vyplnit v mobilu či tabletu, v komerčním sektoru běžné atributy elektronického vyřizování portály města nenabídnou.

Pokud chceme při realizaci portálu postupovat s péčí řádného hospodáře, je třeba začít zcela jiným způsobem.

1. Základním krokem je analýza cílové skupiny. Komu chci elektronickou službu nabídnout? Budou mít pejskaři ve městě opravdu takovou radost z možnosti zaplatit roční poplatek kartou? Když se podíváme do sestav nejčastěji placených poplatků, zjistíme, že nejčetnější jsou platby za odpad. Pokud má obec v gesci poplatky za odpad, může být tato agenda výborným „otvírákem“ celého projektu. Je jednoduchá, platba elektronickými prostředky rychlá, za 2 minuty je hotovo. Zpropagovat takovou službu bude také jednoduché. Ve Finsku je jednou z hlavních metrik v posuzování eGovernmentu čas ušetřený občanovi (V Čechách je to index, kolik se dá z daného tématu udělat prezentací na ISSS). A přesně to je třeba občanům sdělit, kolik ušetřili času, protože nemuseli na úřad nebo protože nemuseli hledat ztracenou složenku.

 

2. Následujícím krokem je zajištění zdrojových dat. Obce vedou poplatkovou agendu v různých systémech, různých dodavatelů (celkem jich je do deseti). Je zcela běžné, že dodavatelé namísto nadšení nad rozvojem jejich řešení, nespolupracují v důsledku toho, že chtějí mermomocí dodat svoje řešení (je na obci, aby se rozhodla, zda chce postupovat transparentně a nabídnout dodavatelům portálů rovné podmínky). Nicméně právě jejich součinnost je třeba zajistit. Každý dodavatel poplatkové agendy přistupuje k součinnosti jinak. Rozmezí požadované ceny bývá obrovské od několika desítek tisíc k milionům korun. Je již zcela běžné, že se součinnost dodavatele poplatkové agendy vede v cenových položkách licence rozhraní, implementace rozhraní, technická podpora a nakonec údržba rozhraní. V rámci jednání je třeba připravit jednoduchou sestavu (popis), které poplatky vedené v systému, chce obec občanovi nabídnout k plně elektronickému uhrazení. Poplatky jsou základní integrační činností, bez které se realizace neobejde, nicméně je třeba promyslet, zda je nutné napojení i dalších systémů (IDM, ESB, IS registru smluv apod.).

 

3. Závěrečným krokem je příprava technické specifikace (TS) pro výběr dodavatele portálu. Dokument TS nemá obsahovat jen výčet požadavků na chování systému, ale především nároky na bezpečnost celého řešení. Oddělení prezentační a zdrojové vrstvy. Pracuje se s daty občanů. Zároveň je potřeba vymyslet, jak napsat TS tak, aby nebyla omezena žádná cílová skupina. Registraci do portálu je potřeba umožnit jak plně elektronicky (NIA, DS a další služby), tak na přepážce úřadu (typicky pro generaci 60+). S tím jsou spojené nároky na systém backofficu, části systému pro pracovníka úřadu, který registraci spolu s občanem provedou.

Portál občana obce se stane jedním z komunikačních kanálů (je třeba na to myslet i v komunikační strategii). Během následujících let možná tím nejdůležitějším. I proto je třeba jeho realizaci velmi dobře rozmyslet a nenechat se vmanévrovat do „splnění povinnosti.“ Obce a kraje jsou vyjmuti z povinnosti poskytovat své služby elektronicky, ale byly by samy proti sobě. Ostatně statistika Portálu občana MVČR je jednoznačná. Portály všude kam se podíváte:

▶ 11 portálů ústředních správních úřadů (ČSSZ, MPSV, Očkovací portál atd.)

▶ 24 portálů obcí

▶ 3 portály krajů

▶ 3 portály pojišťoven

Podle zpráv z Ministerstva pro místní rozvoj bude možné na portálová řešení žádat dotaci z IROP. Výzvy se otevřou snad již koncem roku. Je ale třeba myslet na to, že portál z dotace je běh opravdu dlouhou tratí a realizace za dosud neznámých podmínek může znamenat, že portál se základními službami se do komunálních voleb 2022 s vysokou pravděpodobností nestihne. I proto je třeba projekt portálu nastartovat ještě letos přípravou konceptu. Doufejme, že to opravdu dlouhé čekání na elektronické služby pro občany nyní dokážeme zúročit ve zkušenostech, které při realizaci řešení využijeme.

Za společnost Marbes uvítáme každou zkušenost, o kterou se můžete podělit. Rádi Vám pomůžeme s konceptem portálu Vaší obce nebo poradíme v začátcích realizace projektu. 

 

 

HOME