Návrh zákona o právu na digitální služby
Iniciativa 202020, za kterou stojí ICT Unie a další profesní či zaměstnavatelská sdružení a asociace, představila poslancům návrh zákona o právu na digitální služby. „Stát nemá být lidem nadřazený, ale má jim sloužit. Proto chceme zásadní změnu fungování státní správy, která dá občanům a firmám vymahatelná práva na moderní a efektivní služby státu,“ říká hlavní autor zákona a prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček. Cestou k tomuto stavu je právě návrh zákona o právech na digitální služby.
Předkladatelé tohoto zákona, tedy ICT Unie, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a obchodu ČR, Česká bankovní asociace, Česká asociace pojišťoven, CACIO, Česká asociace elektronických komunikací, Asociace provozovatelů mobilních sítí a CZ.NIC, chtějí, aby zákon prošel formou poslaneckého návrhu s podporou stran napříč politickým spektrem. „Náš návrh není pravicový, nebo levicový. Náš návrh v konečném důsledku pomůže všem: občanům, firmám a nakonec i státní správě. Proto je naší snahou získat podporu napříč politickým spektrem, stejně jako tomu bylo nedávno u prosazení zákona o urychlení výstavby dopravních staveb. Vždyť digitalizace nabízí stejné přínosy jako kvalitní dopravní infrastruktura: lepší dostupnost práce, růst ekonomiky, ale také zjednodušení života a odstranění přebujelé byrokracie,“ říká Zajíček.
„Říkáme tomu digitální ústava a celkově tento zákon naprosto mění pohled na to, jak má stát fungovat,“ říká Zajíček s tím, že současný model státní správy vychází z toho, že stát může po občanech chtít prakticky cokoli, ale oni po něm nikoli. „Pokud bude náš návrh přijat, občané se budou moci digitálních služeb domáhat i u soudu, pokud jim služba nebude poskytnuta. A aby občané a firmy věděli, na které služby mají v digitální podobě nárok, vláda do roka ode dne přijetí zákona vydá katalog služeb veřejné správy, kde bude uvedeno, které služby jsou dostupné digitálně. Vláda pak bude každý rok toto nařízení aktualizovat a nejpozději do pěti let budou všechny služby veřejné správy povinně dostupné i digitálně,“ vysvětluje Zajíček.
Přijetím zákona by občané a firmy získali právo komunikovat se státem po internetu. Výjimku by tvořily jen agendy, které přes internet vyřídit nelze, například technická kontrola vozu nebo vydání řidičského průkazu. Cílem návrhu je také systémová změna plynoucí z toho, že stát již řadu let disponuje unikátním Jednotným státním datovým fondem, v němž vede údaje o každém občanovi ve všech možných životních situacích. Technologicky není problém tyto údaje sdílet mezi všemi oprávněnými úřady a úředníky. Občan tudíž nemusí být nucen opakovaně dokladovat svá data úřadům. Tuto změnu podpoří i právo na povinné zavedení interaktivních, tedy předvyplněných formulářů.
Klasickým příkladem je řidičský průkaz. Pro stát to znamená zápis do registru řidičů, přičemž pro úředníky by neměl být problém tyto údaje mezi sebou sdílet. Nedává tedy smysl nosit u sebe řidičský průkaz, a navíc hlídat dobu jeho platnosti. Tento princip lze uplatnit na další a další životní situace.
Další službou, na kterou by občané získali právo, jsou notifikace. „Jakmile se v údajích o mně bude něco měnit, dostanu zprávu do datové schránky, SMS nebo e-mail, že se něco děje. Budu tedy včas vědět, že mi končí technická, nebo dokonce že začíná řízení o změně vlastnických práv k nemovitosti,“ vysvětluje další z přínosů zákona Zajíček.
„Digitální služby šetří čas i práci nejen občanům, ale také úřadům, takže navrhujeme snížení správního poplatku o 20 procent, pokud bude služba poskytnuta digitálně,“ říká Zajíček.
„V současnosti již vyjednáváme s poslanci napříč politickým spektrem, kde nás příjemně překvapila všeobecná podpora našeho návrhu a zájem poslanců zlepšit podmínky života občanů a firem, kteří rádi využívají moderní technologie,“ říká Zdeněk Zajíček s tím, že jakmile dojde k vypořádání připomínek některých ministerstev a úřadů, bude možné zákon po dohodě s politickou reprezentací poslat do oficiálního schvalovacího procesu.