NÁRODNÍ ARCHITEKTURA eGOVERNMENTU - https://archi.gov.cz

A - PŘIHLAŠUJÍCÍ

Jméno a příjmení:       Tomáš Šedivec

Titul:                             Ing.

Funkce:                        vrchní ministerský rada

Odbor/oddělení:          odb. hlavního architekta

E-mail:                          tomas.sedivec@mvcr.cz

Telefon:                        735193090

Adresa:                         náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, 14000

Úřad/firma:                  Ministerstvo vnitra

 

Soutěžní kategorie        centrální úřady

B - PROJEKT

Název projektu:  Národní architektura eGovernmentu - https://archi.gov.cz

Lokalita:  Celorepubliková s přesahem do EU

Cíl:

Ucelený, jednotný a souhrnný přehled informací a znalostí o českém eGovernmentu.
Národní architektura eGovernmentu ve své šíři obsahuje nejen architektonické informace o centrálních sdílených službách eGovernmentu, ale nově i informace o celé governance, tedy schvalování a posuzování projektů/záměrů ICT veřejné správy a postupně se rozšiřující znalostní bázi obsahující doplňkové informace typu seznam záměrů z katalogu Digitálního Česka.

Cílová skupina: 

Postupem rozvoje celé Národní architektury eGovernmentu se počet cílových skupin rozrostl na:
1) Architekti veřejné správy hledající informace o využití centrálních sdílených služeb
2) Veřejnost hledající informace o funkcionalitách eGovernmentu
3) Zahraniční instituce, které chtějí získat přehled o českém eGovernmentu

Provozovatel:  Ministerstvo vnitra

Realizátor:  Ministerstvo vnitra

 

C - POPIS PROJEKTU - POPIS PROVOZOVATELE

1. Prokazatelnost účinků projektu

 

Je sledovaný (zamýšlený) účinek projektu kvantitativně a kvalitativně prokazatelný?

Ano. 

V rámci celé Governance, tedy především posuzování projektů se postupně eliminují neduhy, které u ICT projektů veřejné správy spočívaly především v ignorování centrálních sdílených služeb.
Zaměstnanci Ministerstva vnitra nebo jiných organizací spravující tyto centrální sdílené služby nemusí každému subjektu zvlášť popisovat účel a smysl, ale stačí se odkázat na konkrétní pasáž z Národní architektury eGovernmentu.
Vnímají a uznávají uživatelé tento projekt jako prospěšný?
Ano. 
Za dobu spuštění Národní architektury eGovernmentu evidujeme již přes 100 tisíc přístupů, příčemž ke každé informaci je možné podat komentář či jinou poznámku.
Veškeré podněty byly ke spokojenosti uživatelů vždy odstraněny, ale samozřejmě nadále vítáme jakékoliv návrhy na změny či úpravy.

Jak podrobně je cílová skupina s projektem obeznámena?

Velmi dobře. 

Od doby spuštění Národní architektury eGovernmentu se její stránka a informace intenzivně propagují. Ač se za dobu pandemie nekonalo více akcí, kde by se mohla propagace odehrát, nijak negativně se to na využívání a návštěvnosti neprojevilo, což značí stabilní komunitu vyhledávající informace a znalosti.

Odpovídají dosažené výsledky vynaloženým nákladům?

Převyšují.

Veškeré náklady jsou pouze interní. Národní architektura eGovernmentu běží na otevřené platformě DokuWiki, je provozována na sdílené platformě Ministerstva vnitra a o správu obsahu se starají zaměstnanci odboru Hlavního architekta eGovernmentu.

Jedná se o projekt krátkodobého účinku, nebo lze předpokládat dlouhodobé trvání (jakého rozsahu)?

Jedná se o  projekt trvalý. Vzhledem ke všem zpětným vazbám i jednoduchosti a účelnosti, považujeme zvolenou formu Národní architektury eGovernmentu za velmi zdařilou. Náklady na její provoz a údržbu jsou ve srovnání s přínosem a výsledky minimální.

 

2. Prokazatelnost nejlepší praxe

Může být tento projekt inspirující pro ostatní subjekty veřejné správy?

Rozhodně ano. Ministerstvo vnitra mělo za úkol vydat navazující dokumenty Informační koncepce ČR. Mohlo se rozhodnut udělat tuto povinnost jako vždy, tedy sepsat mnohastránkové materiály, které by prošly meziresortním připomínkovým řízením a následně by skončily v šuplíku většiny orgánů veřejné moci i samotného Ministerstva vnitra.
Nakonec se však správně přikročilo k publikaci a tvorbě těchto materiálů formou znalostní báze na platformě DokuWiki. Tato forma zveřejnění je mnohem účelnější a efektivnější a odpovídá požadavkům moderní informační společnosti, tím, že podporuje vyhledávání nad celou znalostní bází, správu jednotlivých částí/stránek, historii změn, odběr změnových notifikací a další funkcionality, které klasické zveřejnění formou listinných či digitálních dokumentů neumožňuje.

  

Byly, či jsou předávány zkušenosti nabyté v souvislosti s realizací projektu ostatním subjektům veřejné správy?

Ano byly. Jde o hlavní poselství Národní architektury eGovernmentu.

 

3. Vícekanálový přístup

Jedná se o projekt, který umožňuje přístup/využití více kanály (způsoby) současně?

Ano. Celou Národní architekturu eGovernmentu lze čerpat na jakémkoliv zařízení s internetovým prohlížečem, tedy online. Pokud klient chce, může si kteroukoliv část, nebo klidně celou bázi, exportovat pro potřeby práce offline.

 

4.  Open Data

Jedná se o projekt, který využívá Open Data?

Ne. V současnosti není čerpána ani využívána žádná datová sada. Národní architektura eGovernmentu obsahuje popis otevřených dat jako tematické oblasti s jejich pravidly a principy.

 

 

5. Doplňující informace.

Za poslední období se Národní architektura eGovernmentu rozrostla o důležité informace, které nemusí být jednoduše k dohledání a pomáhají všem zainteresovaným s orientací v eGovernmentu, např:
- Katalog služeb veřejné správy https://archi.gov.cz/nap:katalog_sluzeb
- Příručka pro plánování digitalizace služeb VS https://archi.gov.cz/znalostni_baze:digitalni_prirucka
- Seznam agend veřejné správy https://archi.gov.cz/znalostni_baze:seznam_agend
- Seznam záměrů Digitálního Česka https://archi.gov.cz/znalostni_baze:seznam_zameru_dc
- Zákonné povinnosti orgánu veřejné správy https://archi.gov.cz/znalostni_baze:povinnosti_ovs
- Přehled o schvalování ICT projektů/záměrů https://archi.gov.cz/uvod_schvalovani
a další

 

 

D - POPIS PROJEKTU - POHLED REALIZÁTORA

Popište náročnost technické realizace včetně případných specifik 

Celá realizace byla výjimečná z pohledu konečného produktu. Očekávaly se papírové či digitální dokumenty, ale výsledkem byla znalostní báze, dostupná komukoliv a odkudkoliv.
Při realizaci se narazilo na klasické problémy typu výběr technologie či provozní prostředí, ale to byly marginálie oproti základnímu rozhodnutí zavrhnout paradigma dokumentů.

V čem může být vaše řešení inspirativní pro ostatní realizátory?

Veškeré strategie, informace, znalosti by měly být maximálně sdílené, lehce dohledatelné a využitelné.
Přesně k tomuto účelu je však klasický listinný/digitální dokument absolutně nevhodný. V dnešní době je základ, aby byl problém a jeho řešení dostupné na pár kliknutí přes internetové vyhledávače s možností komunikace zpětnou vazbou. To vše nabízí forma Wiki.

Co z uvedeného řešení je možné použít opakovaně a co je výjimečným specifikem tohoto nasazení?

Vše z tohoto projektu je zveřejněno pod licencí CC Attribution-Share Alike 4.0 International.
Lze si tedy stáhnout celou znalostní bázi a zprovoznit si klidně svoji vlastní kopii.
Technologie je otevřená a volně využitelná https://www.dokuwiki.org/dokuwiki

Jaké další obdobné projekty jste realizovali, kde a v jakém rozsahu?

V budoucí fázi rozvoje se budeme zabývat propojením s centrálními úložišti architektonických modelů tak, aby v Národní architektuře nebyly uloženy jen prosté obrázky, ale bylo zajištěno online propojení do modelového úložiště s náhledem na daný pohled.

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting