OTEVŘENÁ DATA A OTEVŘENÉ FORMÁLNÍ NORMY
Otevřená data jsou fenomén, který se v posledních letech pomalu zabydluje v českém prostředí, a hlavně českém právním řádu. Věcně navazují na problematiku informací veřejného sektoru (spíše známou pod zkratkou „PSI“ z anglického „Public Sector Information“), kterou nalezneme zakotvenou v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tradičně můžeme rozeznat dva základní účely, mezi kterými je právní úprava PSI rozkročena.
Prvním účelem je přístup k informacím jako projev základního politického práva na informace. Právo na přístup k informacím se řídí obecným principem publicity veřejné správy, který stanoví, že nikdo nemusí prokazovat právní zájem pro to, aby mu byl přístup k informacím umožněn a povinný subjekt musí poskytnout dožadované informace s výhradou výjimek předvídaných zákonem . Toto právo je nedílnou součástí práva na svobodu projevu, které není možné plně vykonávat bez řádné možnosti být informován o veřejném dění. Kořeny právní úpravy tohoto cíle pak nalezneme zejména v ústavněprávní rovině a lidskoprávních mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána.
Druhým základním účelem právní úpravy PSI je účel ekonomický, naplňovaný možností opětovného užití PSI pro další účely nedefinované předem , včetně užití komerčního. Tento přístup vhodně demonstruje výrok zakladatele Open Knowledge Foundation Rufuse Pollocka: „Nejzajímavější způsob využití vašich dat vymyslí někdo jiný.“ Ekonomická hodnota opětovného užití PSI spočívá například ve vytváření ekonomických příležitostí při vývoji nových aplikací a služeb, případně v úspoře získané díky možnosti propojení jinak separátních dat. Z toho důvodu se do regulace opětovného použití PSI s cílem podpory evropského digitálního trhu pustil evropský zákonodárce. Byla tak přijata směrnice 2003/98/ES, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, která následně prošla novelou prostřednictvím směrnice 2013/37/EU.
Obě směrnice je možné shrnout do hlavní zásady: členské státy mají zajistit, aby PSI, které poskytují, byly poskytovány co nejotevřenější způsobem, který maximálně usnadní jejich další užití. To znamená, že informace mají být poskytovány online v otevřených a strojově čitelných formátech a zároveň mají co nejvíce odpovídat tzv. otevřeným formálním normám, tedy technickým specifikacím popisujícím způsob poskytování určitých typů informací.
Implementace směrnic do českého právního řádu pak byla provedena do zákona č. 106/1999 Sb. Je zajímavá zejména tím, že se v celém zákoně pojem opětovné užití prakticky neobjevuje. Možnost opětovného užití PSI je v Česku založena zásadou legální licence, a je tedy limitována jen výjimkami a omezeními vyplývajícími z právních předpisů, jako je například ochrana osobních údajů, obchodní tajemství, nebo duševní vlastnictví. Zákon stanoví prostřednictvím § 4b odst. 1 jen povinnost dodržet při poskytování PSI minimální technickou kvalitu poskytovaných informací.
Otevřená data představují maximálně efektivní způsob poskytování PSI. Koncept otevřených dat neřeší, jaké informace jsou poskytovány, ale jakým způsobem se tak děje. Obvyklými předpoklady otevřených dat jsou zveřejnění PSI online v otevřeném a strojově čitelném formátu, s minimálními právními překážkami a s takovými podmínkami užití, které nijak neomezují způsob a účel jejich dalšího využití. Tomu rovněž odpovídá zákonná definice v podobě § 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., která navíc přináší podmínku registrace zveřejňovaných otevřených dat v Národním katalogu otevřených dat. Jde o informační systém veřejné správy ve správě Ministerstva vnitra, jehož účelem je umožnit efektivní vyhledávání mezi publikovanými otevřenými daty. Vedle zavedení definice a zakotvení Národního katalogu přinesla tzv. Open Data novela, provedená zákonem č. 298/2016 Sb., třetí zásadní novinku v podobě tzv. povinných otevřených dat, která jsou určena nařízením vlády č. 425/2016 Sb. Povinné subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb. však mohou poskytovat jako otevřená data i jiné informace než jsou ty vyjmenované v tomto nařízení, a to na základě obecné diskrece vyplývající z § 5 odst. 6 zákona.
Česká právní úprava otevřených dat však dozná v blízké době několika změn. V roce 2019 byla přijata směrnice EU č. 2019/1024, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (tzv. OD směrnice), která s účinností od července 2021 nahradí výše zmíněnou směrnici z roku 2003 a její novelu. OD směrnice dále prohlubuje důraz na poskytování PSI v co nejotevřenější podobě a oproti své předchůdkyni přináší tři zásadní novinky.
První z nich spočívá v rozšíření působnosti směrnice na veřejné podniky ve smyslu definice vycházející ze směrnice 2014/25/EU, tedy na obchodní společnosti podnikající v klíčových oblastech fakticky ovládané státem.
Druhá novinka spočívá v zavedení tzv. datových sad s vysokou socioekonomickou hodnotou, které budou stanoveny prováděcím předpisem k OD směrnici a které budou povinně zveřejňovány napříč EU. V současné době nejsou známy konkrétní informace, které budou takto zveřejňované. OD směrnice nicméně stanoví alespoň obecné kategorie, z nichž mají být vybrány. Jedná se o informace o pozorování Země a životním prostředí, meteorologii, statistické údaje, nebo údaje o vlastnictví společností.
Konečně třetí zásadní novinka spočívá ve výslovném zahrnutí údajů z vědeckého výzkumu prováděného z veřejné podpory do aplikačního rozsahu směrnice.
V současné době probíhá mezirezortní připomínkové řízení k návrhu implementačního předpisu, který krom změn v zákoně č. 106/1999 Sb. předpokládá rovněž změny v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, které jsou nezbytné vzhledem k nutnosti narovnání regulace otevřených dat v těchto velmi blízkých předpisech. O výsledcích legislativního procesu tzv. Open Data novely pak budeme samozřejmě v budoucnu na těchto stránkách referovat.
Autor: Jakub Míšek
Tento článek vznikl v rámci projektu „Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy “OPZ č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/001398, který zastřešuje odbor hlavního architekta e-governmentu, Ministerstvo vnitra ČR.