MAGAZÍN EGOVERNMENT 2/2022
EGOVERNMENET AKTUÁLNĚ A PŘEHLEDNĚ
Úvod bloku za celé MV ČR obstaral Roman Vrba, ředitel odboru eGovernment MV ČR, který sice nemohl z pracovních důvodů dorazit na samotnou konferenci, přesto nás pozdravil přímo z Mikulova. O víkendu, který konferenci předcházel, vyběhl na Svatý kopeček a natočil krátké přivítání. V něm především upozornil na důležité změny v oblasti datových schránek k 1. 1. 2023, které je možné sledovat na chcidatovku.gov.cz a jimž se rovněž ve svém vystoupení bude věnovat Andrea Barešová z Česká pošty – odkaz. Dále avizoval vystoupení Jana Kaliny z odboru eGovernmentu, který uvede novinky v rámci Portálu občana. Roman Vrba přitom vidí jako nejzajímavější tu skutečnost, že se do Portálu nyní můžete dostat pouze na jedno kliknutí. Posledním tématem a prezentací, na kterou diváky svého videopříspěvku Roman Vrba upozornil, byl vstup Filipa Bílka k tématu eIDAS2.
Další zástupci MV ČR už byli fyzicky přítomni v zámeckém sále. Jako první v pořadí se slova ujal David Sláma, který je pověřen řízením sekce veřejné správy a eGovernmentu. Ten za velice důležité téma současnosti považuje práci s daty. I proto upozornil na skutečnost, že MV ČR připravuje do meziresortního připomínkového řízení věcný záměr zákona o správě dat, neboť si na MV jsou vědomi toho, jakým způsobem je v současné době v ČR omezeno právě nakládání s daty. Je to podle jeho mínění téma, které si zaslouží pozornost tak, aby pro účely veřejné správy byla data daleko více k dispozici. Ministerstvo vnitra v této souvislosti připravuje na podzim školení pro analytiky, a to na všech úrovních státní správy a samosprávy.
V další části David Sláma uvedl vystoupení některých svých kolegů. Tématem, které je nyní rovněž velice důležité, je Národní katalog otevřených dat – o tom bude podrobněji hovořit Petr Kuchař. Proto David Sláma jen zdůraznil, že v roce 2022 se díky legislativním úpravám podařilo navýšit počet poskytovatelů otevřených datových sad (nyní je to cca 260 poskytovatelů). 10 milionů identitních prostředků a nápor na NIA jsou fakta, která bude rozebírat Michal Pešek. David Sláma jako zásadní vidí skutečnost, že 16 % obyvatel se alespoň jednou přihlásilo k digitální identitě nejrůznějšími prostředky. To není rozhodně špatné číslo. V porovnání s ostatními zeměmi se tak nacházíme v té „lepší“ polovině.
Za zmínku považoval David Sláma vhodné rozhodně skutečnost, že od letošního roku je k dispozici portál sbírky právních předpisů územněsamosprávních celků. Podstatné je, že se k němu přihlásilo velké množství samospráv. Zpřístupnily tak široké veřejnosti obecně závazné vyhlášky - svoje právní regulace. Momentálně je lídrem v tomto směru Brno, které do portálu nahrálo už 150 právních předpisů. Celkově je zde k dohledání 11,5 tisíce dokumentů v podobě nařízení, vyhlášek. Podle Davida Slámy se jedná o nástroj, který rozhodně posílil přístup k právu. Dalším takovým projektem je elektronická sbírka a elektronická legislativa, tedy projekt eSEL, který bude představen podrobněji.
Petr Kuchař, ředitel odboru hlavního architekta MV ČR, navázal prezentací aktualit z centra koordinace eGovernmentu. Na pomoc si vzal základní čísla o rozvoji identitního prostoru:
- celkový počet identitních prostředků nyní činí 10 174 122 (to znamená, že někteří mají i vícero identitních prostředků);
- počet občanů disponujících alespoň jedním prostředkem je 5 513 485;
- z tohoto počtu se alespoň jednou přihlásilo 1 799 473 osob.
Petr Kuchař zdůraznil, že určitými premianty v agendě elektronické identifikace jsme se stali díky BankID, i když nejoblíbenějším prostředkem přihlášení zůstává NIA ID (jméno, heslo, SMS) a činí 6,2 mil. přihlášení. Druhým v pořadí je mobilní klíč e-governmentu (4 mil.). Z nabízené bankovní identity je nejvíce využívaná Česká spořitelna, která registrovala v NIA 2,1 mil. prostředků.
SLUŽBY
Nejžádanějšími službami jsou IS DS, ePortál ČSSZ, Ústav zdravotnických informací. Petr Kuchař ale upozornil na aplikaci Jenda, klientský portál MPSV. Celkově bylo za celý srpen ke službám státu evidováno 2,444 mil. přihlášení (žádostí o elektronickou identifikaci). Z toho, především v souvislosti s jednorázovým příspěvkem na dítě, 1,11 mil. k portálu Jenda. Ten je přitom k dispozici od 15. 8. a poslední dva týdny došlo k nárůstu provozu NIA o 200 %.
Jak je vidět z grafu, přihlašování rozběhla problematika covidu, dále pak postupně agendy moje daně, sčítání lidu, dávky ukrajinským běžencům a nyní zmiňovaný portál Jenda. Právě z jeho náběhu vyplynulo podle slov Petra Kuchaře určité poučení -
NIA jako taková kapacitní problémy nemá, je vyladěná a stabilní. Máme ale podfinancovány základní registry (v tomto případě ROB a ISZR), které se podílejí na dodávce dat do NIA.
Proto 15. 8., kdy odstartoval portál Jenda, neúnosně vznikaly prodlevy pro dodávku dat. To je oblast, do které bude podle jeho slov nutné investovat. A samozřejmě se ukázalo, že případné hromadné odstávky je nutno lépe koordinovat. Stává se, že při množství odstávek v tom „vláčku“ návazných prvků se ruší systémy, které mají fungovat 24/7.
Jako poslední k NIA Petr Kuchař uvedl, že naše mezinárodní gateway je nyní propojena se všemi státy, s nimiž je to aktuálně možné. V případě Lichtenštejnska probíhá notifikace a doposud není možné propojení s Irskem, Islandem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem.
OTEVŘENÁ DATA
Petr Kuchař přivítal, že se povedlo zvýšit počet subjektů v Národním katalogu ověřených dat, tedy oněch publikujících (z 53 na 260 poskytovatelů). K tomu došlo v důsledku legislativní úpravy, která byla součástí DEPO, do kterého se dostal poslanecký návrh, jenž nařizuje v rámci otevřených dat zveřejňovat úřední desky. Petr Kuchař očekává další výrazný nárůst poskytovatelů otevřených dat díky prováděcímu aktu EK, který nařizuje zveřejňovat v Katalogu i data s tzv. vysokou socioekonomickou hodnotou. Je však smutnou pravdou, že nám chybí datoví specialisté. Krom toho často nevíme, jaká data se v rámci VS sbírají, co znamenají a kde je možné je najít. To je podle Petra Kuchaře velký prostor na zlepšení.
INFORMAČNÍ SYSTÉM SDÍLENÉ SLUŽBY (původně eGSV – eGon Service Bus)
V této problematice dochází k rozložení mezi MV (OHA), který bude činit architektonický dohled, a věcným správcem, jímž je nyní SZR. Jedná se o agendový přenos XXML dat, který slouží orgánům veřejné moci a není určen občanům. V současné době je dokončováno převzetí SZR a určitá technická zlepšení. Petr Kuchař toto vystoupení zakončil jen zdůrazněním, že pro OHA je při schvalování výdajů na ICT velice důležitá otázka, jaká data OVM z agendy zveřejňuje, resp. proč, s tím, že tlak na publikaci dat bude rozhodně výrazně rozšířen.
Michal Pešek, ředitel Správy základních registrů, byl třetím v pořadí v tomto tradičním bloku. Chce se věnovat jak Národní identitní autoritě (elektronická identifikace), tak Informačnímu systému sdílené služby a rád by, aby to bylo vnímáno jako určitý apel na to, aby centrální správa začala více publikovat e-služby tak, aby občané stále nemuseli dokládat to, co je již k dispozici.
DESET LET
Michal Pešek připomenul, že je to přesně deset let od spuštění základních registrů, a tak je možná dobré se podívat na systém očima čísel:
- od 1. 7. 2012 do 1. 7. 2022 proběhly 4,3 miliardy transakcí;
- od 1. 1. 2022 do 1. 9. 2022 680 milionů transakcí;
- za poslední týden 23 milionů;
- denně 3 - 4 mil. transakcí.
Tento náběh vytížení je podle Michala Peška základním problémem, neboť se odehrává na stále stejné infrastruktuře. Přitom neskutečně narostlo vytížení, proto je na místě diskuze o jisté obnově a posílení systému základních registrů.(Pro představu, co ta čísla znamenají, probíhá ve špičkách v průměru 53 transakcí za sekundu, nárazově pak 190 až 250.)
Pokud jde o Informační systém sdílené služby – eGon Service Bus, nejviditelnější bude zřejmě příprava přístupového portálu, který OVM zjednoduší připojení k těm systémům.
Jednotlivé činnosti jsou rozděleny mezi MV, Nakit a SZR, konkrétní informace jsou k dispozici na těchto odkazech - QR. Samotný portál bude k dispozici od 1. 1. 2023.
NIA
Pro NIA byly hlavní milníky:
- v roce 2016 nařízení eIDAS;
- v roce 2018 zákon o elektronické identifikaci;
- v roce 2021 BankID.
Výsledkem je skutečnost, že k 5. 9. 2022 bylo:
- 10,15 mil. vydaných prostředků (90 % nestátních);
- 5,5 mil. s jedním aktivním prostředkem;
- 1,7 mil. unikátních uživatelů, kteří identitu využili.
Nejčastěji je využíváno připojení k těmto službám:
- Portál občana;
- ÚZIS – očko portál, tečka;
- sčítání lidu 2021;
- nouzový stav – covid programy;
- služby pro ministerstvo dopravy (STK, mýtné, ŘP);
- ČÚZK – nahlížení do katastru;
- ČSSZ služby;
- Daňový portál.
ROZVOJ NIA V ROCE 2022
Michal Pešek upozornil, že je tedy velice nutné věnovat pozornost dalšímu rozvoji NIA. Nyní bude dalším podstatným momentem zřízení datové schránky při prvním použití identifikačního prostředku (účinnost od 1. 1. 2023), dále pak postupná náhrada rodného čísla v komunikaci se subjekty za BSI, služby autorizace digitálního úkonu a zahájení změn na portálu Národního bodu směrem ke zvýšení uživatelské přívětivosti. Podstatné podle jeho mínění je, aby pro zvýšení dostupnosti a výkonnosti proběhly zásadní změny na pozadí celého Národního bodu.