eDOKLADY KOLEM NÁS

 

Počátkem tohoto roku byla elektronizace veřejné správy bezpochyby zpopularizována uvedení aplikace eDoklady. Ta byla spuštěna o víkendu 20.1. 2023 a především díky technickým problémům právě tohoto víkendu se informace o ní dostaly na přední místa zpravodajských kanálů všemožných typů. O eDokladech tak díky tomu pravděpodobně slyšeli i ti, kteří se o elektronizaci veřejné správy nijak zvláště nezajímají. Měli jsme to štěstí, že jsme s týdenním odstupem mohli celý náběh aplikace hodnotit s ředitelem DIA Martinem Mesršmídem na konferenci, kterou jsme pořádali v Jihlavě.

            Než se budeme věnovat náběhu a problémům, které nasazení aplikace přineslo, měli bychom upřesnit, že nese název eDoklady.  Množným číslem odkazuje na větší počet dokladů.  V současné době je však možné v ní uchovávat pouze jeden, a to občanský průkaz. Jedná se přitom o elektronickou kopii našeho klasického občanského průkazu, který zůstává ve své fyzické, plastové podobě i nadále v platnosti. Jeho existence je dokonce základní podmínkou pro možnost vytvoření elektronické kopie, která bude uložena v aplikaci eDoklady. Mohu se tedy rozhodnout, zda budu nosit v kapse i nadále plastovou "občanku", nebo zda si ji nahraji jako elektronickou "kopii" do mobilu. Pro fyzické prokazování totožnosti by měly být použitelné obě rovnocenně.

            Jak bylo již řečeno, samotný náběh aplikace do provozu způsobil nemalý rozruch. Během víkendu, kdy se přihlásilo 130 000 osob, došlo k postupnému přetížení NIA (Národní identitní autorita) a nejen že nebylo možné se přihlásit do NIA, ale ani do některých dalších systémů, které jsou na ní závislé (poukazováno bylo například na nemožnost vyzvednout léky prostřednictví aplikace eRecept, případně nefunkčnost Portálu občana atp.). Kapacita NIA byla okamžitě posilována, i tak problémy s přihlašováním přetrvávaly celý víkend a k bezproblémovému provozu jsme se začali blížit až v úterý, tedy čtvrtý den po spuštění aplikace.

 

TERMÍN URČIL ZÁKON

Jednou ze zásadních výhrad kritiků startu eDokladů byl právě víkendový termín. Volné dny znamenají daleko větší počet lidí, kteří mají čas si aplikaci instalovat a „zkoušet", než ve všední pracovní den. Ředitel DIA Martin Mesršmíd s tím souhlasí, ale jak sám upozorňuje, "termín startu nebyl volbou, byl dán legislativním procesem". Účinnost zákona je nastavena na 15 dní po jeho uvedení ve Sbírce zákonů, bohužel tato patnáctidenní lhůta vycházela právě na zmiňovaný víkend. I proto DIA spustila aplikaci alespoň o den dříve, tedy v pátek 19.1. 2024, a to především pro úřady, aby si ji mohly nainstalovat a připravit se.

            Nicméně pravdou je, že kromě víkendového termínu, k určitému zmatku přispěly i zpětné "hlášky", které přicházely těm, kdož se snažili registrovat. Jednalo se většinou o uvedení číselného kódu chyby, který uživatelům nebyl nijak prospěšný a vysvětlující. Programátoři prostě špatně odhadli, k jakým chybám bude docházet a bohužel hlášky o těch nejčastějších chybách nebyly opatřeny texty srozumitelnými pro běžného uživatele. Ten tak zkoušel své přihlášení znovu a znovu, a tím se NIA jen více a více zahlcovala. Nápor na NIU byl ve výsledku mnohonásobný oproti běžnému předpokládanému provozu. Ukázalo to mimo jiné nutnost v budoucnu umístit NIA do cloudového prostředí, které je schopno pružně zvětšovat kapacitu i v případě nárazových, skokových počtů uživatelů a přístupů. Bohužel se nejedná o systém, který je možné uložit do komerčního cloudového prostředí a státní cloud není ještě k dispozici. Čekat však se spuštěním eDokladů až na realizaci státního cloudu nepovažuje Martin Mesršmíd za vhodné, neboť je to projekt, jehož termín realizace není stále ještě znám a odsouvali bychom tak spuštění něčeho, co může být užitečné a prospěšné již nyní.

 

            V současné době jsou již zmiňované technické problémy odstraněny, respektive onen nápor opadl a samotné přihlašování by mělo probíhat bezproblémově. Co se řeší, je spíše otázka na straně ověřovatelů, tedy úřadů, kde vás pracovníci recepce budou možná přesvědčovat, abyste se raději prokázali tou plastovou kartičkou, než elektronickou verzí, protože to bude rychlejší a snazší. I proto NIA pracuje na rozhraní, které by umožňovalo úřadům potřebná data exportovat do jejich AISů (Agendový informační systém), a tím odbavování i s předložením elektronické občanky urychlit.

 

Samotný "jízdní řád" náběhu je dán zákonem, a ten říká, že v současné době mají povinnost akceptovat předložení elektronického občanského průkazu ústřední správní úřady. Od 1.7. 2024 budou tuto povinnost mít i krajské úřady a od konce roku 2024 bude tato povinnost platit i pro obce. Nicméně, je možné se zapojit i před uvedeným termínem, a skutečně už nyní jsou krajské i obecní úřady, které jsou schopny akceptovat předložení občanského průkazu v elektronické podobě.

 

APLIKAČNÍ ZMĚŤ

            Reakce na sociálních sítích upozorňovaly mimo jiné i na skutečnost, zda nebylo zbytečné vytvářet další novou aplikaci, když existuje aplikace s názvem klíč eGovernmentu, a zda by tedy nebylo vhodnější rozšířit právě její funkcionalitu o nabídku občanského průkazu v elektronické podobě. Martin Mesršmíd v této souvislosti připustil, že vytváření další aplikace může být vnímáno jako určitý zmatek a je případně možné občanský průkaz v elektronické podobě "přilípnout" k nějaké stávají aplikaci, ale rozhodně ne ke klíči eGovernmentu. Ten neobsahuje funkci prezentace dat stažených z portálu občana, a navíc se jedná o autentizační aplikaci, jejímž smyslem je zabezpečení elektronického (on-line) přístupu. Nebylo by vhodné směšovat tuto funkcionalitu s prezenčním prokazováním dat.

            Jistý zmatek způsobuje už samotná terminologie. Nyní hovoříme o občanském průkazu v elektronické podobě, respektive elektronické kopii občanského průkazu, který máme uložen v aplikaci eDoklady. Zároveň máme ale eObčanku, tedy občanský průkaz s čipem ve fyzické podobě, a vedle toho se připravuje na evropské úrovni aplikace elektronické peněženky. Otázkou je, zda se nejedná o zmatení pojmů a zda je možné se v tom snadno orientovat. S Martinem Mesršmídem jsme se proto snažili tyto projekty trochu zpřehlednit:

 

eDoklady je národní, čistě česká aplikace, která by měla sloužit pro uchovávání kopií důležitých dokladů a dokumentů (jako další by to mohl být řidičský průkaz, zbrojní průkaz, průkaz zbraně, studijní průkaz atd.). Vždy se ale jedná o elektronické kopie, které mohu předložit k fyzické – tedy osobní kontrole – například když mě zastaví policie nebo se mám legitimovat při vstupu do některých budov úřadů atp.

 

Občanský průkaz v elektronické podobě (lépe řečeno elektronická kopie občanské průkazu) je tedy určena k nahrání do mobilního zařízení (telefon, tablet ...), právě do aplikace eDoklady a, jak bylo řečeno, slouží k předložení při osobní kontrole, tedy pro osobní ověření totožnosti.

 

eOP – tedy občanský průkaz s čipem – je ona plastová kartička na které je umístěn čip, který si někteří z nás nechali aktivovat a mohou jej používat například pro on-line prokazování totožnosti, a to dokonce na úrovni záruky vysoká (tzn. mohu díky ní přistupovat k takovým systémům veřejné správy v elektronické podobě, které vyžadují moji identifikaci). Zároveň z podstaty fyzické existence je tato kartička použitelná i pro prokázání totožnosti při osobní kontrole.

 

eWallet (Evropská elektronická peněženka) je projekt, který by měl být spuštěn v příštím roce a není určen pro prezenční prokazování, ale pro on-line.  Tedy pro kontakt s úřady a institucemi elektronickou cestou. Jedná se tedy vlastně o formu elektronické identity po celé EU.

 

TECHNOLOGICKÁ OMEZENÍ

 

 

          Při samotném řešení aplikace eDoklady bylo nutné najít i určitá kompromisní řešení. Například při kontaktu na přepážce úřadu je nyní možné použít vytištěný QR kód, jehož platnost je ovšem časově velmi omezená. Rozhodně se však nepočítá s jejím prodlužováním, jak by si možná pracovníci úřadů přáli. Naopak jde spíše o provizorní řešení. Požadovaný stav by byl takový, kdy se žádný QR kód netiskne a ukazoval by se pouze na obrazovce přímo na přepážce. To by z pohledu bezpečnosti bylo ideálním řešením, které však vyžaduje vysoké náklady na technické vybavení přepážek monitory a čtečkami. Nebylo možné takto kvalitně v krátkém čase vybavit veškeré úřady, proto bylo zvoleno řešení tištěného, časově omezeného QR kódu. Měli bychom však směřovat k jeho potlačení, neboť tisk není úplně princip elektronizace.

            Pracovníci přepážek rovněž pociťují jako problematické, že není možné kopírovat údaje z webu ověřovatele do jiné aplikace - ověřovatel musí mít současně otevřena dvě okna a údaje opisovat. Odstranit tento problém by mělo již zmiňované uživatelské rozhraní, které by mělo být ověřovatelům distribuováno v dubnu.

            Určité problémy taktéž nastávají z pohledu technického zařízení samotných občanů. V tuto chvíli jsou podporovány verze Android a iOS 15. Případné přizpůsobení starším verzím operačních systémů je závislé na tom, o jak velkou skupinu uživatelů se jedná. Akceptace každé předchozí generace OS znamená další zvýšené náklady, a je tedy nutné zvažovat jejich efektivitu a smysluplnost.

 

NIA JAKO SPRÁVNÝ KONCEPT

Martin Mesršmíd závěrem našeho povídání připomenul, že smyslem NIA je maximální komfort pro uživatele. Ten by při komunikaci se státem, při vyřizování úředních záležitostí, neměl být nucen sledovat "hranice" jednotlivých agend a přechod mezi jednotlivými úřady při jejich vyřizování. V ideálním případě by měl svoji situaci vyřešit kontinuálně z jednoho místa a tato kontinuita může být zajištěna pouze identitou, která bude sdílená mezi těmito systémy. To je úkolem NIA a jedná se o správný koncept. Aplikace eDoklady nyní ukázala slabé stránky – skutečnost že se NIA nenachází v cloudovém prostředí je určitě špatně. Špatně je i současná situace, kdy není možné dedikovat určitou kapacitu pro konkrétní aplikaci či konkrétní agendu. I proto je nutné NIA posilovat a postupně ji směrovat ke "claudifikaci" a "diverzifikaci".

            Martin Mesršmíd však zdůraznil, že považuje eDoklady za kvalitní aplikaci, ocenil všechny, kteří na jejím nasazení pracovali, a co zvládli v relativně krátkém časovém období s výsledkem, který i přes zmiňované startovací problémy, lze označit za uspokojivý.

 

 

EG - 1/2024