Převyšují.

ČSSZ dosud prokaktivně informovala pouze předdůchodové ročníky – osoby, kterým zbývá do dosažení důchodového věku méně než 5 let, kterých je každý rok přibližně 100 tis. Tzv. přehledy dob důchodového pojištění byly rozesílány dopisem s tím, že informace obsahovala pouze prostý výpis dob bez jejich vyhodnocení. Nyní služba umožňuje poskytnout tuto informaci celé cílové skupině, tj. cca 6 mil. osob, navíc v komplexní podobě. Náklady na poskytnutí informace činily přibližně 12 Kč na osobu (rozeslání dopisu), náklady na vybudování služby činily 8,8 mil. Kč. Kdyby ČSSZ všem 6 mil. osob rozesílala informaci poštou, náklady by činily cca 72 mil. Kč, a to každý rok.
Za nesrovnatelně nižší náklady tak lze poskytovat komplexní informaci, navíc všem, ne jen vybrané skupině.
Od 1. 7. 2021, kdy byla služba poprvé spuštěna, do 20. 10. 2021 aplikaci využilo 301 134 uživatelů, do konce roku se toto číslo přiblíží pravděpodobně 400 tisícům.

Ne. Vzhledem k naprosté specifičnosti a unikátnosti postavení ČSSZ a její roli v důchodovém systému prakticky nepředpokládáme přenositelnost věcných zkušeností v rámci České republiky.
Služba je nicméně s velkým úspěchem prezentována i na mezinárodní odborné úrovni a může sloužit jako inspirace pro obdobné instituce v dalších státech.
Z hlediska technického řešení se jedná o další novou službu vybudovanou v rámci ePortálu ČSSZ, tj. prostředí, které je standardní součástí eGovernmentu ČR již od roku 2013.

Ano. Služba je k dispozici v prostředí ePortálu ČSSZ. Protože pracuje s osobními údaji pojištěnců, je přístupná pouze těm lidem, kteří disponují tzv. elektronickou identitou. Ta obecně zaručuje, že v prostředí internetu dojde ke ztotožnění občana bez jeho osobní přítomnosti na úřadě.
Ztotožnění sama ČSSZ neprovádí, ale využívá Národní bod pro identifikaci a autentizaci, který nabízí poměrně širokou škálu možností, jak se v elektronickém světě identifikovat. Využít lze např. bankovní identitu, datovou schránku, eObčanku, NIA ID, IIG, Mobilní klíč eGovernmentu či I.CA. Možnosti přihlášení se stále rozšiřují.
Služba je současně využívána při osobní komunikaci s klientem v situaci, kdy se zajímá o své budoucí důchodové nároky, kdy jí spouští zaměstnanec ČSSZ.

Pro jakýkoliv další komplikovaný výpočetní algoritmus lze využít systém rozdělení výpočetního algoritmu na jednotlivé aktivity a jejich dílčí testování pro co nejširší spektrum variant, které by u jednotlivých aktivit mohly nastat.
Systém umožňuje zrychlení finálního testování celého algoritmu a usnadňuje vývoj rozvojových požadavků.
Specifické jsou zkušenosti s pravidly hodnocení dob klientů pro určení nároku na starobní důchod a výše důchodu, založenými na aktuálně platné právní úpravě.

Náročným úkolem byla realizace eNeschopenky, která byla do ostrého provozu spuštěna k 1. 1. 2020
a která z důvodu pandemie prošla během pár měsíců zatěžkávací zkouškou.

Elektronické zpracování neschopenek přineslo zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli.
Zásadně se tak zjednodušil tok informací, protože eNeschopenka propojila povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty: lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.