CHYTRÝ SVOZ ODPADU
A - PŘIHLAŠUJÍCÍ
Jméno a příjmení: Eva Wagner
Titul:
Funkce: Konzultant PR
E-mail: wagner.eva@operatorict.cz
Telefon: 739494967
Adresa: Dělnická 213/12, Praha 170 00
Úřad/firma: Operátor ICT, a.s.
Soutěžní kategorie města
B - PROJEKT
Název projektu: Chytrý svoz odpadu
Lokalita: Hl. m. Praha
Cíl:
Cíle v bodech:
1. postupná instalace a provoz senzorů na měření hladiny zaplněnosti
a detekci svozů u nádob se spodním výsypem na celém území Prahy,
2. využívání dat ze senzorů pro efektivnější směrování finančních prostředků do oblasti svozů tříděného odpadu,
3. zajištění kvalitnější služby svozu tříděného odpadu pro obyvatele Prahy,
4. snižování enviromentální zátěže způsobené svozem nezaplněných nádob,
5. příprava na možnost budoucího dynamického svážení odpadu (svoz na základě aktuální zaplněnosti).
Cílová skupina:
• Odbor ochrany prostředí Magistrátu HMP (OCP MHMP),
• městské části – oblast odpadového hospodářství.
Sekundární cílová skupina:
• Veřejnost – obyvatelé hl. m. Prahy – mohou sledovat prostřednictvím mobilní aplikace (Moje Praha), případně opendata na datové platformě Golemio,
• svozové společnosti.
Provozovatel: OCP MHMP
Realizátor: Operátor ICT, a.s.
C - POPIS PROJEKTU - POPIS PROVOZOVATELE
1. Prokazatelnost účinků projektu
Je sledovaný (zamýšlený) účinek projektu kvantitativně a kvalitativně prokazatelný?
Ano.
• Komplexní nástroj pro monitoring vybraných parametrů (primárně detekce skutečně provedeného svozu a hladina zaplněnosti odpadu včetně historie zaplnění) u všech nádob na separovaný odpad se spodním výsypem na celém území hl. m. Prahy,
• zdroj dat pro rozhodování v oblasti optimalizace svozu odpadu,
• data ze senzorů dle požadované kvality a rozsahu,
• průběžné hodnocení úspor a přínosů (socio-ekonomické, úspora času zaměstnanců města, snížení frekvence svozů nezaplněných nádob).
Měřitelné výstupy projektu:
• Množství instalovaných senzorů,
• finanční úspory generované změnou svozové frekvence,
• finanční úspory generované zohledněním neuskutečněných svozů v rámci fakturace,
• spolehlivost technologie (frekvence / přesnost / poruchovost / výdrž /spolehlivost)
• množství incidentů (odolnost instalace vůči vandalismu/neúmyslnému poškození).
Jak podrobně je cílová skupina s projektem obeznámena?
Velmi dobře.
Vzhledem k vysoké míře zapojení primární cílové skupiny jak do procesu přípravy projektu, tak po celou dobu jeho realizace, lze konstatovat, že je s projektem obeznámena v maximální možné míře. Co se týče sekundární cílové skupiny, tedy veřejnosti, ta má možnost používat městskou aplikaci Moje Praha, kde se může nejen seznámit s výstupy projektu, ale i používat je v každodenním životě, tedy sledovat zaplněnost nádob na tříděný odpad v okolí svého bydliště. Důležitost tohoto rozměru ještě vzroste s plánovaným rozšířením projektu v příštím roce.
Odpovídají dosažené výsledky vynaloženým nákladům?
Převyšují.
Projekt má vysoký potenciál dosažení úspor. Při výpočtu předpokládaných úspor jsme vycházeli z dat, která jsme získali při předchozím provozu senzorů v rámci pilotního projektu. Jeden osazený senzor po odečtení provozních a investičních nákladů generuje „teoretickou“ roční úsporu 1261 Kč bez DPH. Výsledná částka počítá s tím, že senzory, které budou instalovány v nádobách na kovy, nápojové kartony a sklo, budou generovat vyšší úspory, protože u těchto komodit bylo zjištěno nadhodnocení frekvence svozu oproti tomu, jak je to ve skutečnosti potřeba. Na druhou stranu od toho odečítáme náklady na svoz papíru a plastu, který je potřeba vyvážet častěji. Nejde však o ztrátu, ale o optimální převedení finančních prostředků, jelikož kromě úspor nám jde i o zkvalitnění služeb a zefektivnění svozu obecně.
Další úspory nefinančního charakteru jsou:
• časová úspora zaměstnanců městských částí a města Prahy při preventivních pochůzkách ke stanovištím,
• kontrola oprávněnosti zadaných požadavků pro navýšení četnosti svozů,
• rychlejší řešení stížností občanů na zaplnění odpadových nádob.
Jedná se o projekt krátkodobého účinku, nebo lze předpokládat dlouhodobé trvání (jakého rozsahu)?
2. Prokazatelnost nejlepší praxe
Může být tento projekt inspirující pro ostatní subjekty veřejné správy?
Projekt se vzhledem k jeho přínosům setkal se zájmem zúčastněných stakeholderů. V rámci spolupráce s britskou agenturou FutureGov došlo mj. realizaci strukturovaných rozhovorů s primárními uživateli: zástupci OCP MHMP, zástupci 3 městských částí a zástupci svozových společností. Všichni dotazovaní se shodli, že dosavadní nástroj používají k danému účelu a výrazným způsobem jim pomáhá v jejich každodenní agendě spojené se separovaným odpadem. Získané poznatky s realizací jsou sdíleny nejen s dalšími městy v rámci ČR, ale celosvětově prostřednictvím spolupráce s FutureGov. Obecně lze konstatovat, že hl. město Praha v této oblasti patří mezi lídry na celosvětové úrovni, neboť z realizovaného výzkumu vyplývá, že této problematice se věnuje jen málo měst.
Byly, či jsou předávány zkušenosti nabyté v souvislosti s realizací projektu ostatním subjektům veřejné správy?
Ano. OCP MHMP z pozice provozovatele, pro kterého OICT projekt realizuje, v této záležitosti komunikuje s dalšími subjekty veřejné správy, konkrétně s těmi městskými částmi, na jejichž území aktuálně dochází k realizaci monitoringu stavu zaplněnosti odpadových nádob. Průběžně probíhá sdílení dobré praxe i s dalšími městy v ČR. Do budoucna bude snaha více zapojit svozové společnosti, kterým bude s pomocí výstupů projektu poskytnut cenný nástroj pro vlastní optimalizaci procesů.
3. Vícekanálový přístup
Jedná se o projekt, který umožňuje přístup/využití více kanály (způsoby) současně?
Ano. Aktuálně jsou s ohledem na výstupy projektu využívány tyto kanály:
• Nejaktuálnější stavová data jsou nabízena formou open dat na Datové platformě Golemio, ve formě výstupní API – vhodné k dalšímu zpracování či vizualizaci,
• nejaktuálnější stavová data o zaplněnosti odpadových nádob jsou vizualizována v městské aplikaci Moje Praha,
• data na provozně-servisní úrovni jsou s ohledem na potřeby primárního uživatele zpracována a vizualizována s pomocí BI nástroje vytvořeného na míru pro tento komunikační kanál,
• data na informační úrovni jsou s ohledem na potřeby sekundární cílové skupiny zpracována a vizualizována s pomocí BI nástroje vytvořeného na míru pro tento komunikační kanál,
• data jsou formou výstupní API dále komunikována se systémy stakeholderů (např. Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem)
4. Open Data
Jedná se o projekt, který využívá Open Data?
Data, která představují největší přínos nejširší cílové skupině (obyvatelům Prahy), tedy aktuální data o zaplněnosti odpadových nádob na tříděný odpad, jsou koncipovaná otevřenou formou. Data jsou dostupná více kanály, ať již napřímo z datové platformy Golemio (formou API s příslušnou dokumentací) tak formou uživatelsky přívětivé vizualizace v rámci městské aplikace (Moje Praha).
5. Doplňující informace.
D - POPIS PROJEKTU - POHLED REALIZÁTORA
• vhodné instalaci senzorických zařízení v odpadových nádobách s ohledem na typ (rozdílné konstrukce) a množství (aktuálně je výhled navýšit počet senzorů ze 460 kusů na více než 6000),
• potřebě zajistit komunikaci, počínaje volbou vhodné komunikační sítě s ohledem na pokrytí v konkrétní lokalitě, konče úspěšným předáváním/získáváním dat v požadované kvalitě a množství,
• integraci řešení/dat s ohledem na škálovatelnost a spolehlivost,
• servisní a pozáruční servisní úkony u HW ve vlastnictví HMP.
Zajištění instalací
Zajištění instalací v rámci rozsahu původního pilotního projektu bylo řešeno primárně dodavatelsky, nicméně s ohledem na rostoucí úlohu Realizátora projektu (OICT), jakožto integrátora řešení pro HMP, se díky získanému know-how ukázalo jako důležité do budoucna zajistit i provozně-servisní aspekty s ohledem na minimalizaci případných rizik. S ohledem na plošné rozšíření na celé území HMP je předpokladem zajištění instalací tedy nejen dodavatelsky, ale také vlastními kapacitami.
V čem může být vaše řešení inspirativní pro ostatní realizátory?
Této problematice se věnuje relativně málo měst a lze konstatovat, že Praha v tomto ohledu patří mezi leadery. Řešení považujeme za inspirativní zejména pro větší města, kde dává podobné řešení největší smysl, a také v případech kdy realizátor (a provozovatel) disponují dostatkem kapacit, aby bylo možné využít získaná data ke konkrétním návazným krokům.
Co z uvedeného řešení je možné použít opakovaně a co je výjimečným specifikem tohoto nasazení?
V základním principu se jedná o škálovatelné řešení, kdy se bude v rámci rozšíření rutinního provozu navyšovat počet senzorických řešení v odpadových nádobách na tříděný odpad řádově o více než desetinásobek oproti pilotnímu provozu. Prakticky budou zohledněny všechny zkušenosti z pilotního provozu i v rozšířeném rutinním provozu. Určité specifikum do tohoto rozšíření vnáší samotná konstrukce a typy odpadových nádob, například v kontextu způsobu uchycení senzorického řešení tak, aby bylo dosaženo co možná nejspolehlivějších dat o hladině zaplněnosti. Pilotní provoz byl zaměřen primárně na podzemní odpadové nádoby na tříděný odpad se spodním výsypem, rutinní provoz bude rozšířen i na nadzemní odpadové nádoby se spodním výsypem.
Jaké další obdobné projekty jste realizovali, kde a v jakém rozsahu?
Pilotní projekt v rozsahu 420 senzorů probíhal v letech 2018-2020, v červnu 2020 byl Radou HMP schválen rutinní provoz (celkem 460 senzorů). V listopadu 2021 bylo Radou HMP schváleno rozšíření rutinního provozu (s předpokládaným počtem senzorů převyšujícím 6000 kusů), které bude realizováno postupně od začátku roku 2022.